Záhady Poklady Literatura Zajímavosti Království Slovník Hudba Kdo jsem


Nacistická podzemní továrna Lehm



Kdo zná polský Bolkov ? Asi málokdo – možná obyvatelé Trutnovska, kteří jej mají za hranicí a za polskou Kamennou Horou. Určitě jej znají vyznavači gothického rocku, jelikož právě tam se na hradě pořádají festivaly této temné hudby. I naše nejproslavenější gotická kapela XIII. Století má s tímto místem spojen veliký úspěch – od doby, kdy zahráli v roce 1999 na zdejším hradě, stali se známými v zahraničí a polské publikum je od té doby zná lépe než to naše. Nicméně my si chceme vyprávět jiný temný příběh, který jak jinak zarámujeme textem XIII. Století:
„Ona černá je jak démant z hlubin země vyrvaný a kdo se její cestou vydá je na návrat ztracený…“
Je konec války. Do Bolkova přijíždí konvoj německých nákladních aut- jedni vypráví, že končí na zámku jiní říkají, že jela k hoře sv. Richardy. Nikdo neví, co se vezlo a kde to bylo nakonec uloženo.
O pár dní později- ve zdejší textilní továrně na úpatí hory. Rusové najíždí do zdejší textilky tankem a rozbíjí jím stěnu po stěně. Vytahují speciální stroje, které nikdy neviděli a neumí je obsluhovat. Trhají je z kotev zapuštěných v podlaze hal a nakládají na vlaky. Vydávají vyhlášku ať se přihlásí ti, co strojům rozumí. Ti nic netuše a jako správní Němci poslušni příkazu hlásí se Rusům. Jsou přibaleni ke strojům a mizí kdesi na Urale beze stopy. Do prázdných hal bez vytrhaných strojů pak opilí ruští vojáci hází granáty se smíchem a slovy ("déšť padá"), kdy skło z okenních tabulek se rozstřikuje po betonových podstavcích a okolí haly…
V místě se ale vypráví, že to co je nahoře je i dole. Pověsti o podzemní fabrice v Górze Ryszarda pronikají nakonec k polským úřadům. Po úbočí se začínají pohybovat vojácí v pláštích, hledající vchod. Dodnes zachovaná zpráva ženistů mluví o podmáčeném tunelu, s dovnitř vedoucími kabely a hornicky vyztuženém, zavaleném po 28 metrech. V roce 1947 při pokusu vykopat vchod dochází k explozi německé miny. Umírají dva polští ženisté, tři jiné osoby jsou raněny.
A zase Rusové. Zaintrikovaní do tajemství objektu, se rozhodnou za každou cenu dostat přes zával. Mina roztrhá na kusy pět z nich. Exploze je tak silná, że do kráteru vytvořeném výbuchem se zřítí kolem rostoucí stromy. Na řadu let to odstraší odvážlivce zvědavé na podzemí.
V roce 1968 se na místě objevuje syn Němce, který znal zdejší tajemství. Onen Němec se z neznámých důvodů oběsil , ale ještě předtím označil místo vstupu svému potomkovi. Syn ještě s jedním místním Polákem tajně razí štolku do nitra hory po odpoledních a večerech. Kopou kousek po kousku aż na ně přijde ostraha továrny. V továrně je tak přesvědčivě postraší udáním polské státní bezpečnosti (UB- Urzędy Bezpieczeństwa), że Němec se ztratí jako kámen ve vodě, a Polák si dává pokoj s kopáním.
Jako poslední přichází v roce 1993 Mieczysław Bojko- předseda Towarzystwa Eksploracyjnego Poszukiwań Zaginionych Zabytków "Talpa- aby začal tam, kde oni skončili. Nachází relikty po jejich šachtici: rozkopanou zem a shnilé desky. Ale hora svaté Richardis nechce vydat tajemství. A tak se Mieczysław Bojko znovu vrací v 1996-97. A potřetí v roce 2004. Čtvrtý rok přináší úspěch. „Talpa“ je totiž latinsky KRTEK. Se stejnou úporností, s jakou se hrabe v zemi, také Bojko hrabe v archivech a hromadí svědectví starousedlíků. Objasňuje účel tajemných betonových kruhů (sprchy pro totálně nasazené) , a roviny, vysekané mezi stromy na polaně na svahu hory (přistávací dráha pro malá letadla). Je jedním z nejznamenitějších polských hledačů nacistických pokladů, pracovał uż na górze Sobiesz, objasňoval záhady Szczeliny, prozkoumával Riese. Ale na „Górą Ryszarda“ si získal takové jméno , że v kruzích hledačů se hoře napůl žertem říká „Górą Mieczysława“, a samotný Bolkówu – Bojkow.
Podle místních mezitím i na zámku někdo zkoušel hledat podzemí speciálními přístroji, potvrdilo se jen, že tam opravdu je. Staří lidé však tvrdí, že se nemá rušit klid toho zámku- bojí se, že Němci nechali pod ním nemilé překvapení v podobě ženijního zabezpečení…

TAJEMSTVÍ OBJEKTU LEHM
Do poloviny roku 1943 to byla obyčejná textilní fabrika. Teprve později začala obrábět kovy, a byla vybavena špičkovými stroji dovezenými z Hamburku. Tehdy také začala ražba do skal. S każdým měsícem spojenecké bombardéry pronikaly čím dál hlouběji na území III. Říše. Hitler věděł, że bez ukrytí zbrojních fabrik pod zem a zodolnění proti leteckým náletům nebude schopen pokračovat ve válce. Takový účel měło Riese – mohutný komplex štol vykopaný v Sovích Horách, největší staveniště III Říše. V połovině roku 1944 museł téż vzrůstat význam Bolkenhainu (Bolkowa), protože člověka, který se zabýval pracemi pod Książem odvołali a delegovali na Górę Ryszarda. Celá stavba dostala kryptonym Lehm- polsky Glina- český Hlína. VDM Luftfahrewerke AG - fabrika v Hoře Ryszarda - patřila do říšského Sdružení Německého Strojního Průmyslu a skłádała sę z části podzemní (označené kryptonymem Lehm, neboli hlína) a části nadzemní. Kvůli ochraně před nepřátelským letectvem byl celek zakryt maskovacími sítěmi.
28. prosince 1944 roku byla přemístěna sem rovněż ze Sokolca firma Georg Urban s asi 300 totálně nasazenými. Hitlerovcům náhle velice začało záleżet na co nejrychlejším dokončení tunelů a hal. Aż do května 1945 práce na objektu „Lehm“ jely plnou parou. Denně bylo vyrążeno 1,80 m. O množství práce śvědčí vytěžený kámen jehož 70 centimetrová vrstva leží na svazích hory.Mieczysław Bojko měł příležitost mluvit s żenou čłověka, který jako poslední řídil práce na Górze Ryszarda:
Vzpomínała, że muż přicházeł z práce velmi rozčilený. Neśměła se ho ptát na důvody. Teprve na počátku května 1945 jí prozradil, że dłouho nebył přesvědčen, jestli dobře provádí ražbu štoly.
Práce trvały v zásadě aż do příchodu Rusů, a byl nalezen v nedalekém lese nedaleko Mysłowa hromadný hrob ukrývající ostatky dělníků z objektu Lehm, kteří si vzali tajemství téhle podzemní fabriky sebou do hrobu. O podzemní zakłádně nevěděli navíc ani zde narození obyvatelé městečka. Během války nebylo nikomu dovoleno se tam zdržovat. Území bylo ohrazené, střežené speciálním komandem SS se psy. Němci zlikvidovali nepohodlné svědky – uvnitř hory leží ostatky ruských zajatců pracujících ve fabrice. Jasnovidec od Jelení Hory, kterého Bojko přivezl do Bolkowa, mluvił o 123 tělech v masovém hrobě.
Fantazii hledačů rozpalují pověsti o pokladech, které údajně hitlerovci zahrabali pod „Górą Ryszarda“. Jedni očekávají odkrytí velmi cenných pokladů kultury vyrabovaných v Generálním gouvernementu a odvezených na rozkaz Hanse Franka do Dolního Ślezska.Jiní sem umisťují během války ztracenou Jantarovou komnatu. Pravdou je, že se Bolków nachází na tzv. listině úkrytů Grundmanna, německého konservátora odpovědného za zabezpečení rabovaných uměleckých památek. Ale Mieczysława Bojka takové bajky rozesmívají. Jako zkušený výzkumník ví, że Němci nevyužívali průmyslové objekty na takové účely.Věděli, že právě ony budou prozkoumány nejdříve, protože po válce bude všechny trápit nedostatek strojů, zařízení a pohonných hmot - říká bolkowský výzkumník. - Hitlerovci nebyli tak naivní, aby vyrabované poklady śchovávali v takových místech. Místo złata Bojko nachází spíše kotvy,šrouby, kusy želez a dřeva. Doteď se nepodařilo nic najít- němečtí informátoři ovšem tvrdošíjně trvají na tom, že se nachází tyto věci v dalších částech fabriky- zatím nedostupné. V štolách byly nalezeny části speciálních skříní, je tedy možné, že byly tyhle věci uschovány v čemsi velmi speciálním a solidním.
Na německých mapách získaných hledači je vidět sedm propojených hal (105 metrů délky, 6 metrů výšky) o celkové rozloze 3800 metrů čtverečných. Ze strany přilehlé k návrší u textilní fabriky vedou do ní tři dlouhé chodby. Čtvrtá- na jiném místě- nestihla být Němci dokončena. 56 metrů vzniklo za III.Říše. Spolu s tím, co jsme vykopali my, tunel má jiż około 100 metrů - říká hledač. V roce 2004 mu úřady Bolkowa pronajaly kopec , s tím, že městu přibyde další atrakce- podzemní turistická trasa. Doteď se podařilo projít 450 metrů štol a byl nalezen úzký tunel, který se nevyskytoval na žádných mapách. Zatím prošli několik desítek metrů do hloubky té chodby a pořád nevědí, kam pokračuje.
Výzkumníci dosáhli místa, ve kterém se voda ztrácí štěrbinou do hloubi. Jakoby pod nimi była jakási prostora. Může to být právě jedna z hal, kterou hledají…
V pátek 21 listopadu 2008, poprvé z několik desítek let do podzemí „Góry Ryszarda“ poblíž Bolkowa v Dolním Ślezsku vkročili první turističtí zvědavci. ..

© Milan Jan Kučera, 2008
























Zdroje: Piotr Słowiński Radio Vratislav, e-portál Dolního Slezska, Joanna Lamparska, Mieczysław Bojko, polský portál Onet.pl , Goofyho bolkovské stránky



Příbuzné články: Podobné hledání podzemí na Benešovsku a Největší tajemství III. Říše

Zpět