Záhady Poklady Literatura Zajímavosti Království Slovník Hudba Kdo jsem


Největší tajemství III. Říše - aktualizováno 28.9.2012



Hitlerovští vědci konstruovali atomovou bombu. Práce na zbrani prováděli ve štolách pod zámkem Książ a v Sovích horách. Tábor nacistických pohlavárů nebo spíše továrna raket V1 i V2,V3 ? Takový význam se připisuje už půl století podzemnímu komplexu Riese.Poslední dobou má ale stále více přívrženců jiná teorie. V objektu měly být vyráběny jaderné zbraně. Je třeba, ale zkoumat rozdíl mezi Uraniumbombe a Uranbombe. Hitler hovořil vždy o Uraniumbombe. Je více důvodů proč je třeba se vážně zabývat touto myšlenkou.



V prosinci 1938 němečtí fysici: Otto Hahn a Fritz Strassman předvedli rozštěpení atomu uranu. Jejich výsledek způsobil obrovský rozruch na univerzitní půdě. Stalo se rovněž počátkem diskuzí vědců nad možností zkonstruování atomové bomby. Vize zázračné zbraně nadchla představivost Adolfa Hitlera. Až do jeho sebevraždy Führer opakoval do nekonečna o wunderwaffe, která uchrání III Říši před zánikem.



Počátek práce na bombě
Koncem roku 1939 roku na příkaz Heereswaffenamt (výzbrojní úřad) svolán výbor, který měl rozhodnout, jestli je možné vybudovat atomový reaktor. Bylo plánováno v něm štěpit radioaktivní materiál na energii. Było to nutné pro vývoj jaderné zbraně. O tři roky později začaly první experimenty, které byly prováděny v pěti různých laboratořích. V každé se soustředili na jinou teorii stavby reaktoru a žádná skupina badatelů nebyla informována o výsledcích těch ostatních. Dnes se ví , że nejméně jeden z těch týmů celkově zpozdil práce. Řídil ji Werner Heisenberg, německý fyzik i laureát Nobelovy ceny. Heisenberg si uvědomoval moc zbraně, na které pracoval, zejména jak by byla nebezpečnou v rukách nacistů. Pod tlakem Alberta Speera, ministra průmyslu a vyzbrojování III Říše, tým Heisenberga dodał pravděpodobný termín dokončení bomby nejdříve na rok 1945. – Daleko rychleji museli pracovat na atomové bombě jiní němečtí vědci- říká Bogusław Wołoszański, autor knih a televizních programů „Sensace XX století”. – Ze zadokumentovaných svědectví různých očitých svědků vysvitá totiž, że ke zkušebnímu jadernému výbuchu došlo v říjnu 1944 roku nedaleko Lubeki. Popis záblesku, mohutné tepelné vlny a zejména oblaku majícím vzhled hřibu , který se objevil v místě detonace, to jsou jednoznačné důkazy, že tam došło k výbuchu uraniové bomby o nevelké síle.



Vědci sestupují do podzemí
V roce 1943 , v době sílících náletů Spojenců a hlavně zvýšeného bombardování se vláda hitlerovského Německa rozhodla evakuovat nejdůležitější strategickou výrobu do bezpečných částí III. Říše. Volba padla na Sudety. V tom samém roce začala stavba těžkých bunkrů a podzemních budov vyražených v Sovích horách a také pod zámkem Książ. Dozor nad investicí pojmenované Riese převzala organizace Todt. Na stavební práce bylo využito několik tisíc vězňů a vojenských zajatců v blízkého koncentračního tábora Gross-Rosen. Vedle už spotřebovaného ze září 1944 měla investice pohltit dalších 150 milionů říšských marek. Na projekt Riese bylo použito více betonu, než v celém roce 1944 na budování krytů civilní obrany pro německé obyvatelstvo. – V podzemním objektu bylo pravděpodobně pracováno na vývoji atomové bomby a také na zmodernizovaných střelách V2. Rakety měły donést nukleární hlavice do vzdálených cílů- soudí Bogusław Wołoszański. O jedné laboratoři ve zdejších horách se spekuluje v souvislosti s tajemnou V-17 a projektem Die Glocke. Potvrzením té teze mohou být četné návštěvy Wernera von Brauna na zámku Książ , tvůrce raket V2. Do podzemního komplexu Riese přijíżděl často v doprovodu Alberta Speera. Podle Bogusława Wołoszańskiego, Riese nemohło být, jak někteří tvrdí, například leteckou fabrikou. V tom čase letectvo Spojenců hlídalo nebe nad celou Evropou. Mluví proto také nereálný převoz hotových produktů zbrojního průmyslu z Sudet do hloubi III Říše a nepříznivý obrat v dodávkách velkého množství surovin, které były ničeny bombardováním.



Radioaktivní ruda ve Wałbrzychu
Problémy ale nedělalo namísto toho dodávat suroviny na výrobu atomové zbraně. Ložisko uranu bylo objeveno v blízkém Valbřichu a také v okolních místech.–Tedy uraninu nebo také smolince doprovázený železnou rudou a vrstvou uhlí, suroviny jinak užívané v keramickém průmyslu – povídá Marek Malinowski, který píše kníżku o nalezištích uranu ve Wałbrzychu a Kowarech. – Němci museli vkládat do těch ložisek velké naděje. Svědčí o tom nahromadění velkého množství obranných jednotek. Jaký byl výsledek práce německých vědců na nukleární zbrani v komplexu Riese není přesně známo. Dokumenty v té věci zůstaly utajeny v sovětských a amerických archivech. Nejpravděpodobněji museli Němci zaznamenat úspěchy, brzy po válce se jejich stavbami v regionu velice zabývala Rudá armáda. Rusové mnoho let držel i v místě patnáctitisícovou ! posádku vedenou velitelem od Staligradu, generáłem Pawłem Batowem. V tu dobu okupovali i prohledávali podzemí Riese a zámku Książ, a oblast uzavřeli. Poté byla část podzemních staveb vyhozena do vzduchu sovětskými ženisty. – Zrovna v ten čas skupiny sovětských geologů pečlivě prohledávaly Sudety. Zajímala je všechna hornická zařízení, haldy, štoly – objasňuje Marek Malinowski. – Hledání a těžba rudy a její složení bylo tajné. Jestlipak víte, že první sovětská jaderná bomba byla složena přinejmenším z desítek procent právě z uranu z Wałbrzychu.



Pozůstatky uranového dolu
Stary Julianów, nevelké místo poblíž Wałbrzychu, to bylo jedno z míst, ve kterém se těžila uranová ruda. Do teď jsou tam pozůstatky dolu: dvě částečně zasypané dobývací štoly, strojovna těžní věže a také haldy, na kterých nechce růst tráva. Úroveň radiace poblíž opuštěného dolu nepřekračuje povolené normy. Výjimkou jsou haldy , kde je úroveň radiace překočena o 2 až 5 procent. Plocha dolu byla rozdělena na dvě pole. Východní část je na straně Modliszowa, a západní v oblasti katastru Kozic. Na povrchu uzavřeného dolu je mnoho propadlin. Můże to śvědčit, że pod zemí se hroutí různé chodby. Z nečetných archivních materiálů, tykajících se uranového dolu v Starém Julianowě, vyplývá, że se těžilo v hloubce od 30 do 60 metrů. Přímo ve městě Wałbrzychu se uran nachází na haldě dolu Julia, ve štole Krakus, v parku v Rusinowej a také v parku Sobieského na území Śródmieścia.



Záhada Medvědí hory
Nedávno jsem narazil na odkaz na polský časopis o velmi zajímavém článku doplněný několika fotografiemi. Název zněl: Lázně Świeradów – po stopách tanků generála Pattona. Ano, jednalo se o amerického osvoboditele Plzně. Co hledal několik týdnů po skončení války tady na severu Čech a kousek od našich hranic poblíž lázní Świeradów, které se německy jmenovaly Bad Flinsberg? Tyto tanky musely jet přes Liberecko směrem na sever, projížděly prý přes Nové Město pod Smrkem. Je ovšem překvapující, že o tom nezanechali svědectví žádní svědci z našeho okolí. Že by tudy tanky projížděly v noci? Je to možné... V uvedeném článku Janusze Skowrońského se píše o přísně utajované akci z roku 1942. Stovky velkých beden s uranovou rudou, které sem byly odkudsi přivezeny, byly zvláštním vlekem vytahovány na tzv. Medvědí horu mezi Świeradowem a Szklarskou Porebou a tam ukládány po podzemních prostor. Tuto práci dělali váleční zajatci přivezení z tábora nedaleko Brna. Ti, kteří se zúčastnili ukládání beden do podzemních skrýší, se již dolů nikdy nevrátili, protože by mohli prozradit přesnou polohu úkrytu. Byli zastřeleni. Ony tanky generála Pattona sem po válce přijely proto, že prý tu mělo být uschováno velké množství zlata z německých bank. To prozradil při výslechu jeden německý důstojník kdesi u Plzně a Američané vyrazili na sever, aby se zlata zmocnili, neboť toto území mělo zanedlouho připadnout do sovětské sféry vlivu. Zda byl zlatý poklad odtud skutečně Američany odvezen, není známo. Nás však více zajímají ty zásoby kvalitní uranové rudy. Je známo, že se němečtí odborníci pokoušeli vyrobit atomovou pumu. To měla být ta “tajná zbraň”, která měla výsledek druhé světové války obrátit ve prospěch Němců. Pro dokreslení situace se podívejte, co se zase šuškalo na české straně hranice: http://schol-methodicus.eu/Doubek-Americka-mise.htm.
Když si to celé dáme na mapu:

Klikni pro zvětšení

Kosmický rozměr Riese a diskreditační akce KGB

V posledních letech se začaly v Polsku objevovat teorie o tom, že objekty Riese měly i kosmický rozměr. Ono totiž od mezikontinentální rakety k vesmíru už není tak daleko. Izabela Kwieciňská, šéfredaktorka polského hledačského časopisu Odkrywca si zajímavě pohrává s myšlenkou číselné postupky prací Wernhera von Brauna : německé V1, V2 a najednou americký Saturn V. Říká, že je to možná obsese nad posledními výzkumy v komplexu Riese, ale stejně v postupce nechybí ani obligátní V ani číselný postup. [ V3 Tausendfüssler a V4 Okha nebyly příliš slavné záležitosti- viz poznámky] . Celá věc se jeví o to zajímavější neboť jak píše Piotr Maszkowski ve své „Kosmické příhodě MSW“[MSW Ministerstwo spraw wewnetrznych/polské ministerstvo vnitra] v roce 1964 požádala KGB MSW o bratrskou pomoc. V tomto roce vrcholil boj mezi velmocemi o dobývání vesmíru. KGB žádala po Polácích veškeré informace k diskreditaci šéfkonstruktéra amerických kosmických raket Wernhera von Brauna. Úřednická mašinerie se sice dala do pohybu, ale téměř nic se nenašlo. Pro nás bude zajímavá lokalita Wickowo- raketová základna, a nedaleko od ní u Międzyzdrojówa experimentální komory , samozřejmě ještě lokalita Uznojem se svými V1 a V2. Akce KGB nepřinesla v polské části nic a tak se Rusové obrátili na Stasi. Akce KGB nakonec i tak nebyla úspěšná protože von Braun se svými kosmickými úspěchy USA zcela zastínil svou raketovou krvavou minulost ve III. Říši, která byla beztak na Západě notoricky známá. Ale ve světle bádání nad továrnou Riese ve Slezsku se zdá, jakoby na budoucích úspěších v USA - pracoval tady ve Slezsku už v roce 1944.



V části továren Włodarz byly objeveny další roury vedoucí ze zdejší přečerpávací stanice do neznámých prostor pod zemí. V komplexu Rzeczka probádáno georadarem úbočí nad štolou číslo 3 a byly zjištěny anomálie, které mohou ukazovat na další neprozkoumané podzemní prostory. Nad strážnicí byl důkladně zadýmen celý prostor a podle distribuce kouře se dá usuzovat, že rovněž nad ní jsou velké nezmapované duté prostory.Tyto prostory byly objeveny po tříměsíčním dobývání lidmi z S.G.P. 27.května 2009.

Aktuality ve výzkumu Riese:

Skupina D.G.B. právě hledá tzv. Weissovu komoru. To je místo s betonem zvláštně odlišné struktury než jinde v celém zámku. Dva svědci, kteří se vzájemně neznali hovoří o skrýši v těchto místech. Bývalý vězeň koncentračního tábora na zámku Weiss a další člověk. Dolnoslezská badatelská skupina (D.G.B.) spolu s polskou Akademií nauk právě vrtají v podzemí Ksiaže...
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Poznámky:

V3 Tausendfüssler, Schnelle Elise, Hochdruckpumpe pevné dělo zabudované v betonu, kalibr 152 mm, 127 metrů délka. Taky se mu říkalo stonožka pro podobnost jeho technického výkresu s tímto zvířátkem (říkalo se tak i letadlu Arado Ar 232). Třímetrová střela měla být urychlována dalšími pomocnými explozemi. Spojenci dělo namířené z Francie na Londýn vybombardovali tak, že už do konce války nemohlo být dokončeno.

V4 vylepšovaná verze primitivní V1. Svoji pevnou realizaci našla až v japonské létající bombě Okha/Oka/Baka pro piloty kamikaze.

Jedna z teorií o Sovích horách: Nacistický výzkum byl roztříštěný (trefněji by se řeklo atomizovaný :-) ) a nedošel včas cíle. Co se týče Heisenberga- ten sešel z cesty tak úspěšně, že nebylo možné výzkum včas dokončit. Z materiálů které mám k dispozici já vyplývá, že hitlerovi nejbližší uvažovali o zakopání se v Sovích horách ve Slezsku, kde by dvě divize SS dokázaly odolávat do jara 1948, kdy měl být výzkum dokončen. Hitler, ale zřejmě plány odklonil a očekával ragnarok v Berlíně. Je ale možné, že to celé bylo promyšleno jinak- Hitler jako lákadlo na Rusy je měl táhnout jako magnet do Berlína a tak byly Soví hory obejity seshora a Spojenci byli zase lákáni na neexistující Alpskou pevnost. Kdyby v Berlíně Hitler nebyl a nacházel se v Sovích Horách a práce tam byly kousek dál, je otázkou co by se dělo. Každopádně ponorky s jaderným palivem byly poslány jako dárek Japoncům, když se soumrak bohů blížil. Britové asi vůbec nevěděli jak s takovým nákladem zacházet a tak jednu z těchto ponorek poslali ke dnu torpédem. Momentálně kvůli tomuto dárečku staví norská vláda lodní betonárnu- protože čas rozpadu sudů se naplnil a jiná než černobylská sarkofágová metoda při současné nákladu dalších mnoha tun rtuti (která je neposedná) nepřipadá v úvahu. Japonci by nikdy žádnou bombu neodevzdali směrem k Rusům, takovouto blbost mohla napsat jen někdo, kdo nezná historii regionu. Pokud taková bomba byla, skončila poctivě odevzdána (i když možná mezitím ukryta) Američanům. Proč by ji neodevzdali Rusům- po akci Vycházející slunce a skolený medvěd to už prostě ani jít nemohlo a v Rusku Japonce nikdy nic dobrého nečekalo (ostatně ani nikoho dalšího).
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zdroje: Artur Szałkowski (ARS) - POLSKA Gazeta Wrocławska , www.chrastava.cz , Odkrywca, S.G.P., vlastní poznatky v terénu

Překlad a kompilace & úpravy: Milan Zacha Kučera 2008-12


Moje kniha na toto téma: Tajemství Sovích hor

Související články: Nacistická svatyně v Polsku - Ve Wałbrzychu stále stojí pomník nacismu a Tajemství opuštěného zámku Tartakow v Polsku

Zpět