Poklady v Jihočeském kraji
Táborský poklad patří mezi nejcennější archeologické nálezy ve městě
rcheologický průzkum historického jádra Tábora přinesl už nejedno překvapení. Jedno z nejcennějších skrýval tzv. Kostnický dům na Pražské třídě. Při průzkumu dvora byla v roce 1994 objevena odpadní jímka, ze které v hloubce zhruba 6 m pokračoval sklípek. Už nálezy v jímce byly velice pozoruhodné. Poskytly velký soubor předmětů, dokumentujících způsob života na přelomu 15. a 16. století. Byly zde nalezeny části skleněných pohárů, stolní a kuchyňská keramika, dřevěné nádobí, apod. Vzhledem k tomu, že majitelem domu byl tehdy pasíř Prokop, nepřekvapí, že byly nalezeny také kovové předměty, např. polovina opasku s ozdobnými nákončími. Zvláštní pozornost si zaslouží nález břitvy, dvoustranného hřebenu a klíče v torzu kožené tašvice, což byla středověká obdoba dnešní 'ledvinky'. Další překvapení skrýval už zmíněný sklípek. Na jeho konci bylo nalezeno torzo malé hrncovité nádoby s uchem. Nádobka skrývala celkem 94 ks jednotlivých mincí a dva slitky. Jeden slitek vážil 48 gramů, druhý 29 gramů. Oba tvořily spečené mince, organické i anorganické nečistoty. Vyčlenit z nich jednotlivé mince už nebylo možné vzhledem k jejich špatné zachovalosti. Mince, které se zachovaly jednotlivě, byly prostudovány v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Bylo zjištěno, že všech 94 ks představuje drobné stříbrné mince z konce 15. a počátku 16. století. Naprostou většinu z nich tvoří domácí oběživo. Nejdrobnější české stříbrné mince té doby, tzv. černé peníze, byly zastoupeny třemi exempláři. Jeden z nich byl ražen za vlády Vladislava II. Jagellonského (1471 - 1516), druhý za jeho syna Ludvíka (1516 - 1526), třetí nelze blíže určit. Jádro nálezu však tvoří tzv. bílé peníze, které byly dvojnásobkem černého penízu. Celkem 66 ks těchto mincí bylo raženo za vlády Vladislavovy, 13 ks za vlády Ludvíkovy a 10 ks nelze blíže určit kvůli velmi špatné zachovalosti. Dále byl zastoupen jeden peníz s českým lvem a s gotickým písmenem G, který byl ražen ve druhé polovině 15. století v Kladsku (Glatz), které tehdy patřilo k českému státu. Poslední minci představuje zlomek drobné stříbrné mince, pravděpodobně českého původu. Zajímavé a dost netypické je, že v nálezu nebyl zastoupen ani jediný pražský groš. Je pravda, že Ludvík Jagellonský je razil jen velmi málo, a jsou tedy vzácné, zato pražské groše jeho otce a předchůdce Vladislava Jagellonského jsou zcela běžné a jsou pravidelnou součástí nálezů mincí z oné doby. Na otázku, kdy byl vlastně táborský poklad ukryt, nelze dát zcela přesnou odpověď; žádná z nalezených mincí totiž není datovaná. Za nejmladší mince lze jednoznačně označit ražby Ludvíka Jagellonského. Ty jsou zde zastoupeny nejméně jedním černým a třinácti bílými penězi. U posledně jmenovaných mincí je nápadné bohatství zastoupených variant. Vezmeme li v úvahu tuto skutečnost a fakt, že v nálezu není ani jediná mince Ferdinanda I. (1526 - 1564), lze s velkou dávkou jistoty tvrdit, že táborský nález ukryl jeho majitel ještě za vlády Ludvíka Jagellonského, nikoli však hned na jejím začátku. Jako nejpravděpodobnější se jeví, že mince byly ukryty někdy mezi roky 1520 - 1526. Tak jako nelze tento nález přesně datovat, není možné vzhledem k jeho zachovalosti přesně říci, jak velkou hotovost si vlastně pasíř Prokop uschoval. Bílý peníz byl jednou sedminou pražského groše a černý peníz jednou čtrnáctinou. Při přepočtu na pražské groše se tedy dostaneme k číslu 13. Otevřenou otázku však představují slitky mincí. Při jejich celkové hmotnosti 78,41 gramu teoreticky představují 206 ks bílých peněz. Jejich celkový počet však není možné zjistit, takže nezbývá než konstatovat, že mince z tohoto nálezu představovaly více než 13 a méně než 40 pražských grošů. Pro srovnání uveďme, že na počátku 16. století stál sud piva 10 grošů, strych ovsa 4 a půl groše, hrábě 3 groše a dřevěná lopata nebo uzda 1 groš. Z tohoto hlediska můžeme říci, že uložené mince nepředstavovaly žádnou závratnou sumu, ale také ne zanedbatelnou hotovost. V každém případě znamenají příspěvek k bližšímu poznání táborské historie, příspěvek o to cennější, že je znám původní majitel mincí. JIŘÍ CHVOJKA, RUDOLF KRAJÍC (numizmatici Jihočeského muzea v Českých Budějovicích).
Poklady na Vltavotýnsku
V Týně nad Vltavou a jeho okolí bylo v průběhu 20. století nalezeno několik „pokladů“, ať už se jednalo o památky pravěké (např. bronzová žebra), nebo středověké a mladší - z valné většiny mince. Nálezy byly předány do sbírek městského muzea, v jehož stálé expozici se můžete s některými z nich setkat.
První poklad, který vltavotýnské muzeum získalo v r. 1934, sestával z 96 mincí, jež objevil na své zahradě pan F. Š. z Hroznějovic při kopání jámy pro nový strom. Jednalo se o stříbrné mince, z převážné většiny středověké půlfeniky.
Další velký objev byl učiněn v roce 1957. Řídící učitel Trčka nalezl se svými žáky při kopání pařeniště na školní zahradě v Sudoměřicích u Bechyně poklad 73 stříbrných středověkých mincí, pocházejících ze střední Evropy. Tento poklad je instalován ve stálé expozici muzea.
K roku 1954 se datuje další muzejní poklad, nalezený v hliněné nádobě ve mlýně v Hněvkovicích. Nálezové okolnosti nejsou v tomto případě známy, neznáme ani jméno nálezce, do muzea předal poklad v roce 1954 tehdejší Okresní národní výbor. Jedná se o 31 mincí, zčásti středověkých a z části z 19. století.
V roce 1955 získalo muzeum dosud nejrozsáhlejší poklad. Jedná se o 510 stříbrných mincí, z toho 505 ks pražských grošů a 5 grošů míšeňských. Poklad byl nalezen již v roce 1935 při hloubení základů na stavbu nové spořitelny na vltavotýnském náměstí (dnes Česká spořitelna), na místě původního středověkého purkrabského domu. Do roku 1955 byl poklad uložen ve spořitelním depotu a následně zapsán do sbírek městského muzea.
Za nejbohatší rok, co se nálezů týče, můžeme bez nadsázky označit rok 1970. K vzácným objevům (a nejvzácnějším ze všech dosud nalezených artefaktů) tehdy náležel poklad z domu U Modré hvězdy, nyní každoročně zpřístupňovaný veřejnosti, naposledy při Dnech evropského dědictví 8. a 9. 9. 2007 v Městském muzeu. Poklad byl nalezen 19. února při rekonstrukci domu U Modré hvězdy, podle nálezových okolností byl poklad uložen v plátěném sáčku pod podlahou v prvním poschodí. Poklad sestává ze dvou silně zlacených pohárů, dvou pásů (jeden s polodrahokamy) a čtyř zlatých mincí.
Ve stejném roce byl nalezen také poklad u domu čp. 85 (U Slabých), rovněž na vltavotýnském náměstí. 17. září při výkopu základů na přístavbu tohoto domu (zakoupila jej Jednota a zřídila zde pohostinství) nalezl buldozerista 369 stříbrných mincí ze 16. a počátku 17. století, uložených v hliněném hrnku. Nejmladší mince je datována rokem 1618. Jedná se převážně o grošové hodnoty (tříkrejcary, půltolary atd.), poklad byl zakopán pravděpodobně v roce 1618 nebo blízkém období na počátku třicetileté války.
27. listopadu 1970 vydal dům čp. 85 další tajemství - při kopání základů bylo nalezeno 92 ks drobných stříbrných mincí, datovaných do stejného období jako nález předchozí. Nejmladší mincí byl stavovský čtyřiadvacetník z roku 1619. Je nesporné, že majitel domu, bezpochyby majetný měšťan, jehož jméno bohužel neznáme, zde poklad ukryl v neklidných dobách počátku třicetileté války.
Přenést do oné doby...
Městský kronikář proto označil rok 1970 pro naše město bez nadsázky „rokem pokladů“.
Zatím posledním nálezem, které městské muzeum získalo, je depot 75 ks pravěkých bronzových žeber, které nalezl člověk s detektorem kovů nedaleko od Týna nad Vltavou a v letošním roce je předal do sbírek muzea. Bronzová žebra (v podstatě polotovary vzácného kovu, používaná rovněž jako platidlo) jsou z období 1600 let př. n. l.
Martina Sudová
Přečtěte si ještě Poklady v Pardubickém kraji a Podmořský poklad na Kypru nebo Královské koruny zakopané v pobřeží ochraňují Anglii
CELLA MORTUA